Ekologický paradox vzniká když …

Měl by se najít nějaký schopný analytik, který by dokázal seriózně zanalyzovat, co všechno se stane, když … Když přidáme do benzínu líh, je palivo ekologičtější, říká se v základní informaci. Dnes se dovídám informaci druhou. Díky tomu cena paliva roste. No budiž, ekologie něco stojí. Ale když se dozvím informaci třetí, že s rostoucím obsahem lihu v palivu roste také jeho spotřeba, to mě rozum nebere.

Snažím se žít ekologicky. Třídím odpad, kompostuju, upřednostňuju veřejnou dopravu před autem, když to jde, přes léto jezdím na kole a snažím se myslet na to, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne. V rámci možností a zachování životního standardu, který je pro každého maličko jiný. Ale to s těmi palivy nechápu.

Takže někdo vymyslel, že množství CO₂ je příliš a že když se do paliva přidá líh, bude oxidu uhličitého méně. Kvůli vysoké poptávce po palivech je nutné pro přimíchávání lihu pěstovat více pšenice, řepky, cukrové třtiny a řepy a v Brazílii se kvůli tomu kácí pralesy. To znamená, že ekologové na jedné polokouli lobují za více lihu v palivu, a ekologové na druhé polokouli Země protestují proti kácení pralesu, de facto způsobeného zvýšenou potřebou lihu. Takže ekologický přínos 2x nula.

Takový ekologický paradox, že. Mám pocit, že snaha najít schopného analytika bude těžké. Zatím zakopáváme o všeználky typu Kuchtová, Bursík a solíme. Měl bych pro tyto politiky typ na řešení nezaměstnanosti nekvalifikované pracovní síly, o kterou není zájem a kde by se uplatnili fyzicky zdatní vězni. Mohli by třeba roztáčet větrné elektrárny. Samé klady a ještě bychom se při tom pohledu zasmáli.

Dnes mě smích přešel, protože zdravý rozum zase někdo zapomněl v dolním šuplíku.